Bolí vás hlava, máte horečku nebo vás trápí alergie. Co uděláte? Spolknete prášek a všechno je najednou růžové. Jenže ono to není tak jednoduché. Aby se léčivo dostalo do krve, musí projít řadou překážek. A některá léčiva to mají těžší než jiná, některá se totiž bezhlavě zamilují do glykoproteinů mucinů a už se nepustí…což významně snižuje biologickou dostupnost léčiv. A právě na to se společně podíváme, jak ovlivňují muciny vstřebávání léčiv. Ani samotné měření navázaného léčiva ale nebylo bez překážek, protože jsem nejprve musela najít vhodný experimentální postup, kterým by to šlo spolehlivě určit. V průběhu přednášky vás rovněž provedu aktivitami, které mi pomohly ponořit se hlouběji do přírodních věd, a zároveň dám pár rad, jak si vyšlapat cestu v lese příležitostí, které se středoškolákům otevírají.

Většina lidí nikdy neudělá první krok. Ne proto, že nemají nápad. Ale protože čekají na správný moment, větší jistotu nebo pocit, že jsou „dost dobří“. Co se ale stane, když někdo začne ještě předtím, než ví, co vlastně dělá? Jak se z obyčejného studentského výzkumu může stát startup s reálným dopadem? A proč by řešení přehřívání měst nemělo zůstat jen na papíře, když může skutečně pomáhat měnit svět kolem nás? Projekt, ze kterého vznikl startup SATALIS, dnes pomocí satelitních snímků, matematických modelů a řízené výsadby vegetace hledá způsoby, jak města ochlazovat a dělat je obyvatelnějšími. Tahle přednáška ale nebude jen o vědě nebo startupu. Bude hlavně o tom, co se může stát, když se člověk přestane bát udělat první krok.

Co mají společného Česká republika, oceány vzdálené tisíce kilometrů a ztracené rybářské sítě v moři? Možná víc, než by se na první pohled zdálo. O oceánech často přemýšlíme jako o něčem vzdáleném, téměř cizím. Přitom právě ony regulují klima, vytvářejí podmínky pro život na Zemi a propojují celý náš svět – i ten uprostřed Evropy. O plastovém znečištění už slyšel téměř každý. Existuje ale problém, o kterém většina lidí neslyšela: ghost nets, ztracené rybářské sítě, které mohou po desítky let dál zachytávat a zabíjet. Jak ale může někdo z vnitrozemské země přispět k řešení problému, který se odehrává tisíce kilometrů daleko? A co všechno se může stát, když se zvědavost potká s vědou, odvahou a trochou náhody? Tahle přednáška vás vezme od prvního nápadu z České republiky přes půlku světa a ukáže, že věda nemá hranice — a oceán možná není tak daleko, jak si myslíme.

Proteiny patří mezi nejdůležitější molekuly života. Jejich specifická struktura jim umožňuje vykonávat velké množství funkcí – od přenosu látek přes obranu organismu až po řízení chemických reakcí. Právě díky těmto vlastnostem se proteiny a peptidy staly nepostradatelnou součástí mnoha vědních oborů včetně medicíny. Co kdyby ale bylo možné jejich vlastnosti cíleně vylepšit? Jedním ze způsobů jak toho dosáhnout je cyklizace peptidů, tedy přeměna lineární molekuly na cyklickou strukturu, díky které se zvýší její stabilita, odolnost i biologická aktivita. V přednášce přiblížím vývoj nové metody cyklizace peptidů, ukážu, co všechno obnáší vědecký výzkum v laboratoři, a také jak mě tento projekt zavedl až za Atlantický oceán.

Je mi 17 a najednou mám pocit, že bych už měl vědět, co budu dělat se životem. Jenže mě baví chemie, biologie a matematika stejně jako herectví, tanec a režie. Co s tím? Pokud máš podobný pocit, tak bych tě rád trochu uklidnil: nemusíš mít jasno. V této přednášce ti poodhalím, jak jsem se skrz moje hledání dostal k projektu zaměřující se na genetiku autismu, jak nyní ve vědě pokračuji na Harvardu a v Japonsku a proč u toho zároveň režíruji muzikály. Chtěl bych ukázat, že věda a umění se dají kombinovat, ale i to, co to může stát. Dozvíš se, jak se dostat do vědy i na střední, jaké je studium na Harvardu a kam tě může zavést zkoušení něčeho nového. Přijď zjistit, proč v tom pořád nemám jasno a proč je to za mě úplně v pořádku.

Horor jménem lobotomie aneb jak věda napravuje své omyly? Přes veškerou děsivost této operace se jedná o zákrok, za jehož vynález byla v roce 1949 udělena Nobelova cena. Proč se ale z vrcholu medicíny za 70 let stalo barbarství? V této přednášce se dozvíte nejen temnou historii léčby psychiatrických poruch, ale také to, jak tehdejší lékaři o lidském mozku přemýšleli a proč byla lobotomie považována za zázračné řešení. Podíváme se na příběhy pacientů, etické medicínské otázky a i na to, jak snadno může věda podlehnout tlaku společnosti a touze po rychlém řešení složitých problémů. Rovněž si vyslechnete něco o tom, kam nás věda k dnešnímu dni v léčbě psychiatrických poruch posunula a kam máme do budoucna namířeno. Přijďte zjistit, proč moderní neurověda nutně potřebuje novou generaci vědců, biologů a programátorů a proč můžete důležitou roli sehrát právě vy!

Představa počítače, který dokáže vyřešit úlohy trvající dnešním superpočítačům tisíce let, zní jako sci-fi. Přesto se kvantové technologie stávají realitou, která může změnit svět. V této přednášce vás provedu cestou od prvních teoretických konceptů až po současný stav. Společně nahlédneme “pod kapotu” těchto strojů a vysvětlíme si, v čem se kvantové bity liší od těch klasických a proč je jejich fungování tak vymykající se naší intuici. Nezůstaneme však jen u teorie. Podíváme se i na odvrácenou stranu – představují kvantové počítače konečnou pro naší kybernetickou bezpečnost? Je to skutečná technologická revoluce, nebo jen nafouknutá bublina? Kromě toho vám přiblížím i svoji vlastní cestu od Olomouce do Švýcarska – a jaké možnosti máte vy!

Co mají společného antičtí filozofové, Newton, Einstein i dnešní fyzikové zkoumající teorii superstrun? Nepřestali se ptát „proč“ a „jak“. Pojďme se tedy společně podívat na vývoj našeho chápání vesmíru – od prvních představ o hmotě přes klasickou mechaniku až po kvantovou fyziku a moderní teorie popisující samotnou strukturu reality. Ukážeme si, že každá nová fyzikální revoluce vznikla ve chvíli, kdy měl někdo odvahu zpochybnit něco, co bylo považováno za definitivní pravdu. Být vědcem především znamená nikdy úplně nevyrůst, neztratit dětskou zvědavost a nepřestat se znovu a znovu ptát: „Proč?“ a „Jak?“ Ukážeme si, že věda není jen něco ze sci-fi, ale vlastně obyčejná lidská touha vědět víc – právě ta, která tvoří samotné jádro vědy.

Co čeká lidstvo při návratu k Měsíci? Artemis II navazuje na éru Apolla a stává se prvním krokem k dlouhodobé přítomnosti člověka mimo nízkou oběžnou dráhu Země. Přednáška dvou kadetů České cesty do vesmíru přiblíží, jak funguje raketa SLS, kosmická loď Orion a jak NASA plánuje celý program – od návratu k Měsíci až po budoucí mise k Marsu. Podíváme se na to, proč je Měsíc znovu klíčovým cílem, jak probíhá příprava takové mise a co všechno musí astronauti i inženýři zvládnout, než raketa odstartuje. Součástí budou také osobní dojmy a postřehy z výpravy spojené se startem Artemis II – momenty, které si člověk prostě musí zažít na vlastní kůži!

Každý z nás někdy na obloze viděl duhu. Ve vědě má tento půvabný jev zcela unikátní význam. Jde totiž o elektromagnetické spektrum - jedinečný nástroj, na kterém se zakládá nejeden vědecký obor a pro astrofyziku to platí dvojnásob. Díky němu můžeme zjišťovat složení stovky světelných let vzdálených hvězd, pátrat po exoplanetách a stopách života na nich nebo odhalovat, jak vypadalo formování úplně prvních galaxií. Právě na exoplanety a jejich vývoj jsem zaměřil svůj výzkum, ve kterém jsem využíval dat z těch nejdokonalejších astronomických přístrojů na světě. To mi otevřelo cestu do SOČky a ta následně až na Taiwan International Science Fair. Přijďte zjistit, kam až může sahat síla jediného vědeckého konceptu a jak se už na střední nebát světové vědy!

Grant, RNDr., abstrakt, hypotéza, open access…? Jestli vám z těchto pojmů spojených s vědou jde hlava kolem, nezoufejte! V tomto workshopu si společně objasníme, na čem věda stojí a jak to za její oponou funguje. Půjdeme od samotného začátku, jaký je rozdíl mezi aplikovanou a tzv. základní vědou. Řekneme si, kam se musí člověk ve vzdělání dostat, aby mohl pracovat jako plnohodnotná/ý vědkyně/vědec. Dozvíte se, z čeho se platí věda a vědci. Objasním, co je to vědecká hypotéza a zkusíte si nějakou formulovat. Mimo to si sami poskládáte strukturu vědeckého článku k vymyšlenému objevu. Na závěr bych nastínil, co je to open access publikování a proč je to pro vědu důležité.

Turbo speedrun workshop pro nadchnutí prezentačními kompetencemi. Sice se za půl hodiny nenaučíme kompletně překopat způsob, jakým mluvíme, ale rozhodně stojí za ZVÁŽení se naučit to dobře odprezentovat, když děláš VĚDU. Projedeme způsob, jak na mluvení nahlédnout bez přesvědčení, že učit se to musí znamenat: „nejsem autentický/á“. Přijď tu autenticitu podpořit!

Jaké je to být vědkyní? Je to pro mě? Jak začít? Co můžu dělat už na střední? Na tyto a další otázky budeme hledat odpovědi s Pavlou Hubálkovou a Terezou Jelínkovou. Pavla původně chtěla být neurovědkyní, ale nakonec se z ní stala vědecká novinářka a autorka knihy Neviditelné ženy ve vědě. V ní pomocí rozhovorů s českými vědkyněmi a mezikapitol plných dat dokazuje, že věda je pestrá a inspirativní a vědkyní nebo vědcem se může stát kdokoliv, kdo bude chtít. Středoškolačka Terka je členkou vedoucího týmu STEM HUB a již má zkušenosti ze tří výzkumných stáží – nabídne vám tak praktické tipy „jak se stát vědkyní“.

Proniknout do světa vědy už na střední – přesně to může nabídnout účast ve Středoškolské odborné činnosti. Ať už vás zajímají odmocniny z jedné, kvantové počítače, výroba proteinů, ekonomika či historie, své místo mezi 18 obory najde každý výzkum. Jak však svoji vášeň pro vědu přetvořit v několik desítek stránek dlouhou práci založenou na ročním vědeckém výzkumu? Jak takovou práci obhájit? A co všechno mi to může přinést? Přijďte to zjistit s několika ostřílenými SOČkaři, kteří vám odhalí, jak se do této nelehké soutěže pustit a zodpoví všechny otázky, které vás kolem ní mohou zajímat!

Zajímalo vás někdy, jaké technologie se aplikují v těch nejmodernějších raketách? V tomto workshopu se dozvíte něco více o materiálech, které se ve vesmírném průmyslu využívají. Prakticky si vyzkoušíte jejich vlastnosti, od pevnosti až po tepelnou vodivost, a určíte, který materiál je pro stavbu kosmických lodí ideální. Workshop doplní prezentace, která představí současný stav technologie materiálů v raketách Evropské vesmírné agentury (ESA).