Pavel Jan Linka Byly tu dlouho před námi a budou dlouho po nás - bakterie. Vděčíme jim za spoustu objevů spojených s moderní biochemií (PCR, CRISPR/Cas9), nicméně nesmíme zapomínat, že se stále jedná o běžné lidské patogeny, proti kterým bylo potřeba vynalézt lék - antibiotika. Od té doby, co se začala antibiotika využívat ve velkém, jsme ale jako lidstvo spustili jistou zrychlenou evoluci této bakteriální rezistence. Důsledkem je, že klasická antibiotika (např. penicilin) přestávají pomalu, ale jistě fungovat. V přednášce si povíme něco málo o bakteriích jako takových, o základních příčinách přirozeného jevu antibiotické rezistence a možných řešeních této stále se zvětšující hrozby. Nakonec se ještě dozvíte něco o tom, jak jsem se dostal k vědě na střední škole. Těším se na Vás! Evelína Voleská Co mají společného věda a umění? A co ostatní zájmy? Možná víc, než se zdá. S odpovědí nemusíš čekat na přednášku, odpovím ti hned… všechny zabírají čas. A právě o čase to celé je. Jak trávíš svůj čas ty? Máš někdy pocit, že ti ujíždí vlak? Že nestíháš všechno, co tě baví? Neboj – ten pocit znám taky. V této přednášce tě vezmu na cestu napříč mým neurovědeckým projektem a zároveň ti poodhalím, jak vypadá zákulisí dělání vědy už na střední škole. Dozvíš se, co všechno můžeš díky vědě zažít, kam tě může posunout, koho můžeš potkat – ale i co tě to bude stát. Bude to právě čas? A stojí to za to? Přijď zjistit, že i když ti občas nějaký vlak ujede, můžeš pořád naskočit do jiného. Třeba do toho vědeckého. Kristýna Mičková Pojmy jako limita, derivace či integrál není rozhodně pro matematické znalce cizí. V této přednášce se nejprve na tyto termíny zaměříme zcela intuitivně. Ukážeme si, že cesta k matematické analýze není tak složitá jak se na první pohled může zdát. Někdy nám může připadat, že matematika je věda oproštěná od reality. Společně ale dojdeme k tomu, že matematika je opravdu všude kolem nás a hojně využívá poznatků právě matematické analýzy. Nakonec budou zmíněny i způsoby, jak se matematikou zabývat v rámci studia na střední škole, ale také jak se jí nepřestat věnovat i nadále a využívat ji například ve svém budoucím zaměstnání.Když antibiotika přestávají fungovat: Tichá hrozba 21. století
Ujel vám vlak? Když se zájmy (ne)potkávají se školním rozvrhem
Změna je život: derivace a integrály v reálném životě
Věda je Otevřená a čeká jen na tebe!
Lukáš Hrdý
Program Otevřená věda Akademie věd ČR je nejlepší způsob, jak si už na střední škole vyzkoušet skutečnou vědu. Z široké nabídky stáží si vybere každý – ať už tě zajímá astronomie, biologie, fyzika nebo společenské vědy. Po celý rok budeš mít možnost pod vedením odborníků pracovat na projektu, který tě skutečně posune dál. Já sám jsem se Otevřené vědy zúčastnil dvakrát. V první stáži jsem zkoumal vzdálenou proměnnost hvězd, ve druhé jsem studoval kvantové vlastnosti deuteronu. Každá zkušenost pro mě byla obrovským krokem vpřed – nejen odborně, ale i lidsky. Program se jmenuje Otevřená věda právem – je otevřený všem zvídavým středoškolákům bez ohledu na zkušenosti. Stačí chuť objevovat a odvaha pustit se do něčeho nového. Přidej se i ty – věřím, že tě přesvědčím, proč to stojí za to.
Nová éra astrofyziky: Najdeme druhou Zemi?
Jan Herzig
Letos jsou tomu již tři dekády od chvíle, kdy se podařilo objevit první exoplanetu - tedy planetu obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce. Od té doby se tento obor rozvíjí závratnou rychlostí a dnes už známe tisíce takových světů s různými vlastnostnmi. S objevováním dalších se pojí mnoho otázek. Jak vypadají jiné planetární soustavy v porovnání s tou naší? Jak mohou planety vznikat? Podaří se nám objevit exoplanetu podobnou Zemi? Najdeme snad ve vesmíru konečně známky další formy života? To jsou jen některé z otázek, jejichž zodpovězení se v souvislosti s výzkumem exoplanet můžeme dočkat v blízké době. V přednášce si představíme, jak dokáží vědci exoplanety zkoumat, jaké jsou ty nejzajímavější přístroje pro to určené i co doposud víme o možných odpovědích na předložené otázky. A na závěr to nejlepší - jak může každý středoškolák svým vlastním přispěním posunout vědění o vesmíru dále.
Zpívat na světle nebo ve stínu? Aneb jak světlo ovlivňuje ptáky
Filip Vyskočil
Napadlo Vás někdy, proč ptáci vůbec zpívají, nebo co jejich zpěv ovlivňuje? Hlasové projevy nám poskytují důležité informace o ptačím životě a umožňují nám studovat celou řadu věcí. Společně se podíváme na to, jakým způsobem je ptačí zpěv ovlivňován jedním z nejdůležitějších faktorů – světlem. V dnešní době se setkáváme s problémem světelného znečištění. To má následně dopad na ptačí aktivitu a jejich biorytmy, které se podle světla řídí. Rozdíly ve světelných podmínkách ale vznikají také přirozeně v krajině, například v členitém pohoří. Co když ptáci berou zvýšené množství umělého osvětlení (třeba pouliční lampy) jen jako zvýšené množství slunečního svitu na více exponovaném místě (například jižní svah nebo hřeben hor)? Studium ptáků je důležité, protože nám poskytuje cenné informace o stavu našich ekosystémů a o vlivu člověka na jeho okolí. Na závěr se můžete těšit na mnoho tipů, jak se do výzkumu (nejen ptáků) zapojit.
Vesmír je sexy. Jak se do něj jako student “beztížně” zapojit?
Metoděj Svoboda
26 studentů zažilo stav beztíže, ale slyšely o tom statisíce lidí. Jaká byla cesta v rámci mise Zero G, a jak může něco takového ovlivnit víc než jen těchto pár desítek životů. Česká republika má ve vesmírném výzkumu významnou roli a nabízí spoustu příležitostí i pro studenty. Co se v České republice už teď děje a jak se můžeme začít angažovati i my? Mnoho mladých lidí se k podobným šancím nedostane – ne proto, že by na ně neměli, ale protože o nich jednoduše neslyšeli, nebo je systém nikdy nenavedl tím správným směrem. O vesmíru ví všichni, ale o tom, co znamená pro lidi na zemi se už tak moc nemluví – tak co to zkusit napravit?
Kvasinky jako vstupenka do světa: Moje cesta na UCL
Tereza Przeczková
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak v buňkách probíhá transport iontů na té nejmenší úrovni? Na úrovni molekulární? Pro všechny fyziologické procesy probíhající v buňkách i v lidském organismu je naprosto klíčové aby kationty zůstávaly uvnitř buněk ve stálých koncentracích. Nabité ionty totiž nejsou schopny projít přes membránu jen tak, prostou difuzí, proto se v membránách nacházejí specifické proteiny - transportéry - které přenos iontů zprostředkovávají. Co se stane v případě narušení jejich transportní aktivity? Jaký dopad to má na lidské zdraví? A co s tím mají společného kvasinky? Popovídáme si nejen o membránovém transportu a jeho souvislostí s řadou lidských patologií, ale také o tom, jak mě tato výzkumná stáž dovedla na jednu z nejprestižnějších univerzit na světě. Podělím se s vámi o zážitky z prvního roku studia v Londýně a snad vám dokážu, že vše je možné pokud se člověku chce!
LASAR: Ze střední školy na oběžnou dráhu
Simon Klinga, Richard Nikel, Boris Brovkin
Každý den se spoléháme na satelity – od GPS po internet. Jenže co když přestanou fungovat? Náš tým LASAR tvořený středoškoláky přišel s revolučním řešením: pomocí laserů chceme odstranit nefunkční satelity z oběžné dráhy a obnovit spojení s těmi, které „zamrzly“. V přednášce se dozvíš, jak jsme vyvinuli vlastní družici LASARsat, kterou vynesl na oběžnou dráhu Falcon 9, a jak díky ní testujeme technologie budoucnosti – od deorbitace až po měření účinků laserů ve vesmíru. Uvidíš, že i středoškoláci mohou dělat skutečnou vědu a měnit svět. A možná tě inspirují, abys to zkusil taky.
Může být umělá inteligence skutečně kreativní?
Petr Ivan
Mohou neuronové sítě tvořit něco skutečně nového, nebo jen opakují to, co už znají? Je možné, aby algoritmus překročil hranice naučeného a přinesl něco, co bychom označili za originální nápad? A co vlastně znamená být kreativní? V této přednášce si objasníme, jak funguje dnešní generativní AI, jak reprezentuje okolní svět a umění, v čem se nám podobá a čím se liší. Ukážeme si nejnadějnější směry současného vývoje, limitace strojového učení a zdali jsou překonatelné. Společně otevřeme otázku, kde končí pouhé kombinování a začíná skutečná invence – a zda má umělá inteligence šanci se k této hranici přiblížit nebo ji dokonce překročit.