Věda proti alternativnímu léčitelství: dezinformace jako hrozba pro zdraví
Zázračné léky bez důkazů? Master Mineral Solution (MMS) je propagován jako panaceum, univerzální lék na mnoho nemocí – od infekcí až po rakovinu. Co se ale stane, když se na něj podíváme očima vědy a rozhodneme se tvrzení ověřit? V této přednášce vám dovolím nahlédnout do laboratoře, kde jsme testovali jeho účinky na lidské buňky, bakterie i model viru. Společně se podíváme na to, proč lidé podobným tvrzením věří, zvlášť když jde o zdraví, a proč je důležité podobné mýty ověřovat. Protože v medicíně mohou mít dezinformace reálné následky.
Co s čistírenskými kaly? Výzkum jako sidequest a mnohem víc
Čistírenské kaly jsou odpad, jehož likvidace je náročná. Zároveň však obsahují značné množství živin, což otevírá otázku, zda je možné na ně nahlížet nejen jako na odpad, ale také jako na potenciální zdroj živin pro rostliny. Ve svém výzkumu jsem se zabývala jejich přeměnou na produkt (biochar), který lze následně aplikovat do půdy jako hnojivo a tím přispět k udržitelnějšímu nakládání s odpadními materiály a také do půdy dlouhodobě ukládat uhlík. Přednáška dále přibližuje moji cestu k výzkumu, jaké to bylo psát odbornou práci, zapojit se do SOČ a co mi celá tato zkušenost přinesla – jak po odborné, tak osobní stránce.
Proč jsi závislý: dopamin a pasti moderního světa
Dopamin patří mezi nejdůležitější neurotransmitery v lidském mozku a zásadně ovlivňuje naši motivaci, rozhodování i vznik závislostí. Přesto je často mylně označován pouze jako „hormon štěstí“. V této přednášce si vysvětlíme, jak dopamin skutečně funguje, jakým způsobem ovlivňuje naše chování a proč vede k opakování činností – od používání sociálních sítí až po užívání návykových látek. Zaměříme se také na to, co se děje v mozku při vzniku závislosti a proč je tak obtížné se jí zbavit. V závěru si představíme moderní vědecké metody, kterými dnes dokážeme aktivitu a hladiny dopaminu sledovat, a ukážeme si, jak tento výzkum pomáhá lépe porozumět lidskému chování i léčbě poruch.
Sprosté slovo nebo příležitost? Proč (ne)dokážeme skousnout změnu klimatu
Změna klimatu. To slovo zazní a mnoho lidí automaticky vypíná, zacpává uši, scrolluje pryč... Jak to, že boříme hlavu do písku před jednou z největších výzev v historii civilizace? Přednáška vám prozradí, proč možná „nemáte koule“ podívat se jí do očí a radši se uchýlíte k hmatatelným „rychlovkám“. Přístup jednotlivců se totiž odráží do veřejného prostoru, kde aktuálně tvoří podhoubí pro dezinformační výtrusy. To ilustruje příběh iniciativy Studentstvo proti popírání vědy na MŽP vedoucí až k jednání s premiérem. Nakonec dostanete praktickou příručku, jak přistoupit ke své roli v herním poli změny klimatu tak, abyste dokázali opečovávat ji i sebe.
Skutečný vzhled buněk: Aneb když zjednodušená schémata z učebnic nestačí
V učebnicích se na buňku díváme jen jako na velmi abstraktní a zjednodušený obrázek. Co když je ale právě tohle zjednodušení tím, co dělá buňku tak nepředstavitelnou? Pomocí fluorescenční konfokální mikroskopie se podíváme na skutečný barevný svět uvnitř buňky, protože skutečné buňky jsou mnohem zajímavější a logičtější než pár čar v učebnici. Třeba mitochondrie nemusí vždy vypadat jako perfektní učebnicové oválky a cytoskelet není jen pár vláken náhodně rozptýlených v buňce. Na příkladu buněk rakoviny děložního čípku a embryonálních ledvinových buněk si ukážeme, jak to ve skutečnosti vypadá a že buněčný svět se dá pochopit i jinak než pouhým memorováním.
Bude teda fúze do dvaceti let a jak se vlastně zkoumá?
Už přes půl století všichni čekáme, kdy konečně fúzní energie vyřeší naše environmentální problémy. Kdepak to tedy vázne a před jakými výzvami dnešní fyzika termojaderné fúze stojí? Představíme si několik přístupů ke kontrolované fúzi, aktuální mezinárodní kooperace za účelem pozitivního energetického zisku a jejich plány do budoucna. Ukážeme si několik způsobů, jakými by mohla v budoucnu fungovat fúzní elektrárna. Na závěr se zaměříme na to, jak vlastně výzkum fúze probíhá – jak vypadá diagnostika plazmatu a před jakými problémy dennodenně stojí fúzní fyzici. Možná to je něco právě pro Tebe!
Generace Artemis: Proč bude tvoje příští brigáda ve vesmíru?
Lidé se vrátili na Měsíc po více než 50 letech. Proč je to teď tak zásadní? Nastartoval program Artemis novou éru kosmonautiky? Dozvíte se zábavné technické detaily, na které v televizních zprávách není prostor, ale i to, jak se tahle mise týká přímo vás. Přesuneme se také k projektu Česká cesta do vesmíru a misi Zero-G. Jaké jsou vaše možnosti už na střední škole a jak můžete v 16 letech zažít stav beztíže? Dveří k vesmíru je spousta a otevřít je je mnohem jednodušší, než to na první pohled vypadá.
Jak ochočit exoskeleton, aneb trnitá cesta technického projektu.
Jak spolu souvisí bagry a exoskeletony? Jak získat na středoškolský projekt finance, kam až s ním můžete dojít a proč to má smysl? To vše se dozvíte v příběhu dvou středoškoláků, kteří se rozhodli založit technický projekt i přes strasti maturantů. Nebude chybět ani okénko do osobní zkušenosti v prestižních soutěžích jako Samsung Solve for Tomorrow či vědeckých konferencích. Pokud tě zajímají inovace, technika, 3D tisk, nebo jak vést vlastní projekt už na střední, tak rozhodně nezapomeň přijít na naši přednášku!
Jak létat v interiéru bez GPS: let dronem bez lokačních systémů
Drony dnes potkáváme v armádě, u záchranářů i v dopravě. Venku jim pomáhá GPS, ale co když potřebujeme létat uvnitř budov, kde stěny signál blokují? Přednáška představí řešení navigace, která nezávisí na vnějších systémech a vystačí si s jednoduchými Time-of-Flight senzory, senzorem optického toku a chytrým algoritmem. Ukážeme si, jak komplexní problém, jako je autonomní prolétnutí chodby, vyřešit krok po kroku elegantním postupem s minimálními požadavky na senzory a nulovou znalostí terénu.
Aplikace neuronových sítí ve sluneční astronomii, aneb kde dnes není AI?
Umělá inteligence (AI) zaznamenala v posledních letech mimořádný rozmach a stala se téměř marketingovou nutností. Tato přednáška však nezůstane pouze u populárních frází. Prakticky si ukážeme, jak lze modely strojového učení (ML), konkrétně konvoluční neuronové sítě (CNN), reálně natrénovat a využít například pro klasifikaci slunečních skvrn. Z oblasti informatiky se srozumitelně seznámíme se základními principy fungování těchto technologií. Pozornost budeme věnovat také naší nejbližší hvězdě, Slunci, kdy nahlédneme hlouběji pod jeho povrch, vysvětlíme si mechanismus vzniku slunečních skvrn a detailně se zaměříme na nadcházející úplné zatmění Slunce, které nás čeká 12. srpna tohoto roku.










